Novinky

02.10.2024Informace Finanční správy ČR v souvislosti s živelní pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR

V souvislosti s živelní pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR v září 2024, Finanční správa České republiky (dále též „FS“) sděluje: Pracovníci finančních úřadů budou k dispozici pro případné
...celý článek

05.01.2024Podpora zajištění na stáří - daňové úlevy

Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen Zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří Daně
...celý článek

05.01.2024Cestovní náhrady a stravné od 1. 1. 2024

Ve Sbírce zákonů v částce č. 186/2023 Sb. ze dne 27.12.2023 byla zveřejněna: · vyhláška č.398/2023 Sb. ze dne 18.12.2023, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazby základní náhrady za
...celý článek

Starší aktuality

Aktuality

Nacházíte se zde: Aktuality

Informace k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů

25.09.2017

Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydává tuto informaci z důvodu

zvýšení informovanosti a právní jistoty poplatníků daně z příjmů právnických

a fyzických osob (dále jen „poplatník“) při uplatňování nepřímé daňové podpory

výzkumu a vývoje.

Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně dle § 34 odst. 4 a 5

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále

jen „ZDP“), odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Výchozím předpokladem pro uplatnění odpočtu a současně jedním z nástrojů

zabraňujícím zneužití tohoto institutu je existence projektu výzkumu a vývoje

vymezeného v § 34c ZDP, kterým se rozumí dokument schválený před zahájením

jeho řešení, ve kterém poplatník vymezí svou činnost výzkumu a vývoje

podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje

a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších přepisů, upravujícího podporu výzkumu a vývoje.

Jedná se tedy o dokument prospektivní (z latinského názvu proiectum – plán, návrh,

rozvrh budoucí činnosti). Nutnost jeho existence ještě před zahájením řešení projektu

je dlouhodobě judikována soudy různých instancí (viz např. rozhodnutí Nejvyššího

správního soudu č.j. 7 Afs 261/2016-20 ze dne 27.04.2017 nebo rozhodnutí

Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 52 Af 18/2016-126 ze dne 03.07.2017).

Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že projekt je dokument písemný, základní,

ucelený, cíleně a vědomě utvořený, který má být následně poplatníkem realizován

a o němž má být následně vedena průběžná dokumentace se zaměřením na plnění

jeho cílů (zaznamenávání průběžných výsledků, dílčích úspěchů nebo neúspěchů,

nutnost dalšího testování atd.). Charakter projektu neumožňuje jeho doplňování

poplatníkem v průběhu jeho realizace. K tomu slouží průběžná dokumentace, kterou

poplatník vede po zahájení řešení projektu.

Z judikatury lze zároveň také dovodit, že projektem nemůže být zejména jakákoliv

průběžná dokumentace poplatníka, která je vyhotovena v průběhu jeho řešení,

jakákoliv rozsáhlá a obsáhlá dokumentace, která by vyžadovala od správce daně

aktivní účast (tj. hledání náležitostí projektu v jednotlivých listinách), zakázkové nebo

nabídkové listy. Není úkolem správce daně propojovat jednotlivé dílčí dokumenty

a dovozovat z nich formální a obsahové náležitosti projektu.

Obsah povinných náležitostí projektu je stanoven v § 34c ZDP, textový rozsah

projektu není zákonem stanoven a je tak na rozhodnutí poplatníka, jaký rozsah textu

dokumentu zvolí.

Kromě splnění podmínky prospektivnosti musí projekt dále obsahovat:

I. § 34c odst. 1 písm. a) ZDP

Základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou:

• obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně

z příjmů právnických osob,

• jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu

poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,

• daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.

Správce daně zejména ověřuje, zda identifikační údaje uvedené v projektu byly

shodné s oprávněním k podnikatelské činnosti v době zhotovení projektu.

II. § 34c odst. 1 písm. b) ZDP

Dobu řešení projektu, kterou je doba ode dne zahájení do dne ukončení řešení

projektu.

Příklad:

Doba řešení projektu bude od 01.02.2016 do 31.12.2017.

Projekt výzkumu a vývoje musí být schválen poplatníkem před zahájením jeho řešení

(viz § 34c odst. 2 ZDP).

III. § 34c odst. 1 písm. c) ZDP

Cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho

ukončení.

Tato část projektu má sloužit k objasnění základní podstaty činnosti výzkumu

a vývoje, kterou předpokládá poplatník realizovat. GFŘ doporučuje koncipovat tuto

část projektu například tak, aby bylo možné z textu projektu dovodit a poplatníkem

jednoznačně následně doložit zejména následující skutečnosti:

- stručné zhodnocení stávajícího stavu v dané oblasti, tj. co již je v dané oblasti

využíváno, co existuje, co standardně funguje. To jinými slovy znamená sdělení

informací o stávajícím stavu, např. činnosti, postupu, výrobku, technologii, směsi,

osivu, materiálu, jevu, struktuře, stavu, v dané oblasti ve světě, na území České

republiky, v obchodní korporaci. Z těchto informací by pak měl vyplynout cíl

(záměr) poplatníka, proč konkrétní vlastní výzkumnou a vývojovou činnost

realizuje; tedy zdůvodnění potřeby změny stávajícího stavu a potřeby nového

navrhovaného řešení,

- zda má výzkumnou a vývojovou činností vzniknout zcela nový a jedinečný

výsledek této činnosti, tzn. výsledek dosud nikde v daném, příbuzném nebo zcela

odlišném prostředí nepoužívaný, nevyužívaný v běžné činnosti, netestovaný,

nelicencovaný, nepatentovaný (např. nová chemická směs, nová receptura, nový

materiál, nový výrobek, nová významná funkce, nová náhrada surovin, nová

podstatná vlastnost výrobku nebo materiálu apod.),

- zda má výzkumnou a vývojovou činností vzniknout výsledek, který se svojí

podstatou blíží výsledku již využívanému. V tomto případě je nutné jednoznačně

identifikovat a ozřejmit veškeré odlišnosti řešení projektu oproti původnímu

(stávajícímu) stavu.

Činnost výzkumu a vývoje musí významně přesahovat běžnou úroveň stávajícího

stavu (např. se doporučuje podrobný popis nových podstatných vlastností výsledku

výzkumu a vývoje, kterých má být dosaženo). Právě tyto znaky odlišují výstup

činnosti výzkumu a vývoje od běžných činností inovačního charakteru nebo rutinních,

zakázkových úprav.

Cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu, musí být po skončení

projektu vyhodnotitelné. Má se tedy za to, že nelze stanovit cíl, který následně nelze

reálně vyhodnotit.

IV. § 34c odst. 1 písm. d) ZDP

Předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje

(náklady) v jednotlivých letech řešení projektu.

Součástí projektu jsou nejen celkové předpokládané výdaje (náklady) na jeho řešení,

ale i předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech projektu, pokud má projekt

dlouhodobý charakter (více než 1 rok).

Poplatník by měl být schopen prokázat, na základě jakých kalkulací byla výše

předpokládaných výdajů (nákladů) stanovena.

Pokud z objektivních příčin nebude částka skutečně vynaložených výdajů (nákladů)

výrazně korespondovat s celkovou předpokládanou výší stanovenou poplatníkem

v projektu (nebo s předpokládanou výší v jednotlivých letech), pak z poplatníkem

deklarované kontrolní činnosti v průběhu řešení projektu nebo z hodnocení dosažení

výsledků na konci doby řešení projektu by měl být zřejmý důvod rozdílné výše

celkových predikovaných a celkových skutečně vynaložených výdajů (nákladů).

Např. výrazná změna ve výši mzdových nákladů z důvodů změny stavu osob, které

projekt odborně zajišťují nebo zvýšené náklady na vstupy materiálu.

Zákonnou povinnou náležitostí projektu není detailní přehled všech výdajů (nákladů)

zahrnovaných do odpočtu. Tyto skutečnosti poplatník vede v rámci své oddělené

evidence výdajů (nákladů) od počátku doby realizace projektu do konce doby

realizace projektu.

V. § 34c odst. 1 písm. e) ZDP

Jména všech osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich

kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi.

Poplatník je povinen uvést jmenný seznam všech osob, které budou odborně

zajišťovat řešení projektu, jejichž mzdové náklady předpokládá poplatník zahrnout

do odpočtu. Nejedná se tedy jen o řídící odborné pracovníky, ale například také

o odborné laboranty, vývojáře, odborné techniky, vědecké pracovníky atd.

Výjimku z tohoto pravidla, tj. že projekt musí obsahovat jména „všech“ osob, které

budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením kvalifikace a formy

pracovněprávního vztahu, mohou tvořit případy, kdy z objektivních příčin nemohl

poplatník před zahájením realizace projektu personální změny předpokládat (např.

příchod a odchod z mateřské dovolené, rozvázání pracovního poměru v průběhu

realizace projektu). Poplatník v rámci vedení průběžné dokumentace a evidence

postupů řešení projektů vede takovou evidenci, která bude změny v personálním

zajištění projektu obsahovat.

ZDP stanoví povinnost identifikovat a evidovat jednotlivé konkrétní odborné

pracovníky, kteří budou zajišťovat řešení projektu. Pro účely uplatnění odpočtu

tak není akceptovatelné, pokud v projektu je pouze obecně deklarováno, že projekt

zajišťuje, např. „kolektiv pracovníků“ nebo „zaměstnanci laboratoře nebo vývojového

střediska“, a nejsou uvedeny u jednotlivých osob zákonné náležitosti stanovené

v § 34c odst. 1 písm. e) ZDP.

Poplatník je v rámci daňového řízení povinen správci daně prokázat, že konkrétní

osoba, která projekt zajišťuje, pracovala na konkrétní činnosti výzkumu

a vývoje, v jakém rozsahu a v rámci jakého konkrétního projektu. Tyto skutečnosti

musí být zachyceny v oddělené evidenci výdajů, která je zákonným předpokladem

pro uplatnění odpočtu (viz § 34b odst. 1 písm. c) ZDP).

VI. § 34c odst. 1 písm. f) ZDP

Způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků.

ZDP nestanoví konkrétní způsob a četnost kontrol, nestanoví způsob hodnocení

postupů při řešení projektu ani způsob, jak mají být dosažené výsledky činnosti

výzkumu a vývoje hodnoceny.

Poplatník v rámci vedení průběžné dokumentace a evidence postupů řešení projektu

vede takové evidence a zajišťuje takové podklady, které lze užít jako důkazní

prostředky pro doložení skutečností tvrzených v projektu. Pokud si tedy poplatník

stanoví v projektu způsob kontroly postupů řešení projektu nebo způsob hodnocení

dosažených výsledků, např. měsíčně, pak o těchto skutečnostech musí existovat

důkazní prostředky (tj. zprávy z měsíčních kontrol, měsíční vnitřní evidence, měsíční

hodnocení dosažení výsledků nebo měsíční e-mailová komunikace, atd.).

VII. § 34c odst. 1 písm. g) ZDP

Den a místo schválení projektu.

Projekt musí obsahovat dle ZDP také den a místo jeho schválení.

VIII. § 34c odst. 1 písm. h) ZDP

Jméno a podpis odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje.

Jedná se o dva zákonné požadavky na projekt, přičemž jedním je uvedení jména

odpovědné osoby za projekt a druhým je podpis této osoby.

Odpovědnou osobou za projekt je dle § 34c odst. 3 ZDP u poplatníka daně z příjmů

fyzických osob tento poplatník a v případě právnických osob jejich statutární orgán

nebo člen tohoto orgánu. Tato odpovědná osoba, dle důvodové zprávy, odpovídá

za splnění podmínek daných v ZDP nejen za projekt, ale i za splnění všech

podmínek daných v ZDP pro uplatnění odpočtu.

Daňové dopady nesplnění zákonných náležitostí projektu

Pokud poplatník na základě předložených důkazních prostředků neprokáže,

že projekt byl zpracován před zahájením řešení projektu, nebo projekt nebude

obsahovat všechny výše uvedené náležitosti, pak se jedná o nedostatek, který

bez dalšího znamená, že správce daně uplatněný odpočet vyloučí ze základu daně

v plné výši. Správce daně v této situaci již dále není povinen zabývat se věcnou

náplní činností ve výzkumu a vývoji, neposuzuje prvek novosti ani technickou

nejistotu, nemá povinnost ustanovit v daném případě znalce, a pakliže

v takové situaci poplatník předloží znalecký posudek, není k němu povinen správce

daně přihlédnout (rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 31 Af 80/2012-25

ze dne 26.08.2013, rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 52 Af 17/2016-

84 ze dne 16.11.2016, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Afs 144/2016-

51 ze dne 12.1.2017, rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 52 Af

21/2016-117 ze dne 25.1.2017, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. Afs

261/2016-20 ze dne 27.4.2017).

Obecně platí, že v případě prokázání oprávněnosti uplatnění odpočtu spočívá

důkazní břemeno na straně poplatníka. Důkazní břemeno je umocněno tím,

že výdaje (náklady) uplatněné v rámci odpočtu má poplatník v základu daně

již jednou jako daňově uznatelné zahrnuty. Odpočet tak pro poplatníka představuje

„dodatečný bonus“, kterým si již jednou uplatněné výdaje (náklady) uplatní podruhé,

ovšem pouze za předpokladu, že k získání tohoto bonusu předloží bezvadné důkazní

prostředky (viz rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 3565/14 ze dne 20.01.2015).

Právní názor, že charakter odpočtu nese důvodné zvýšené nároky kladené

na poplatníka při prokazování oprávněnosti uplatnění odpočtu, vyslovil i Nejvyšší

správní soud v rozhodnutí č.j. 7 Afs 261/2016-20 ze dne 27.04.2017.

Ing. Jiří Fojtík

ředitel sekce

...zpět na seznam aktualit